Hlavní menu

Přestavba kotelny RD

Pomocné menu



Rozbor změny způsobu vytápění

1. Specifikace objektu

  • vícepodlažní rodinný dům (kolaudace v roce 1992)
  • podlaží: suterén, obytná část, podkroví
  • okna dvoukřídlová kastlová dřevěnná
  • nebylo provedeno žádné speciální či doplňkové zateplení objektu
Původní kotel na tuhá paliva

2. Původní zdroj tepla

Zdroj tepla zajišťoval svařovaný ocelový kotel na tuhá paliva domácí výroby. Výhodou "domácích kotlů" je to, že k jejich výrobě je použito silnějších materiálů a tudíž má kotel delší životnost. Hlavní nevýhodu jsme zjistili až v momentě, kdy jsme začali uvažovat o změně topení. Absolutně nevíte, jaký měl váš kotel výkon a účinnost!!

V kotli se topilo hnědým uhlím (kostka) spolu se dřevem (měkké či tvrdé podle dostupnosti). Sezónní spotřeba byla cca 6 tun hnědého uhlí + 10 m3 dřeva.

Složení otopné soustavy odpovídalo tehdejší době - samotížný oběh s objemem vody cca 750 litrů a plechové radiátory. Soustavu doplňoval taktéž ručně vyrobený ležatý bojler o objemu cca 160 litrů s možností vyhřívání z kotle nebo 4,5 kW elektrickou vložkou.

3. Hlavní důvody změny

  • výměna kotle - starý kotel už dosluhoval a bylo nutné jej nahradit jiným
  • úspora času - shánění a chystání dřeva na zimu bylo poslední roky čím dál komplikovanější a časově náročnější
  • kouř z komínu - v naší lokalitě se zatím "poctivě kouří" téměř z každého komínu. Člověk nemusí mít silný vztah k životnímu prostředí aby pochopil, že něco není dobře a že je potřeba změny
  • popelnice - v zimě opravdu jen nádoba na popel, do které se nevleze už nic jiného - spíše místo chybí
  • kultura prostředí bydlení - kotelna neslouží k obývání, ale když má vzhled slévárny či uhelné šachty, tak to také není fajn

4. Požadavky a omezení

  • finanční podpora přestavby - díky dotačnímu programu Zelená úsporám je změna způsobu vytápění finančné únosnější (pokud nám finance vrátí...)
  • minimální zásahy do stávající otopné soustavy - z finančních důvodů bylo rozhodnuto vyměnit nezbytně nutné prvky. Beze změny zůstanou veškeré rozvody a radiátory.
  • minimální zásahy do objektu - při výběru kotle byla jedním z hlavních faktorů parametry o požadovaném průřezu a tahu komína a o teplotě spalin. Požadavkem bylo, aby se  nemusel vložkovat komín
  • nezávislost na palivu - v případě poruchy či jiné nepředvídatelné události je možné dočasně přejít na alternativní palivo
  • náklady na vytápění - neměly by být výrazně vyšší oproti původnímu řešení
  • teplá voda - vyřešit nedostatek teplé užitkové vody
  • zefektivnit využití vyprodukovaného tepla
  • zepšit komfort obsluhy zatápění a regulace topení
     

5. Řešení a realizace změny zdroje tepla

ATOMA Progres ECO SUN P7

Jak již bylo výše naznačeno, při výběru nového kotle se nedalo vycházet z požadavku na výkon kotle. Jediným měřítkem byla spotřeba paliva v původním kotli. Výpočet výkonu je však zkreslený díky jeho neznámé účinosti. Dle odborného posudku při zpracování projektu je tepelná ztráta našeho objektu 17,3 kW. K tomu je nutno přičíst 6 kW pro ohřev TUV. Celkový potřebný výkon je tedy cca 23,3 kW.

Požadavek, aby kotel nebyl "jednoúčelový", možnost výběru výrazně omezil. V programu Zelená úsporám je pouze několik certifikovaných kotlů s výměnným hořákem. Výběr se ve finále zúžil na výroce kotlů Atmos a Atoma.

Při podrobném zkoumání a porovnávání parametrů byl výsledek brzy jasný. U zplynovacího kotle s hořákem na dřevěné pelety od výrobce Atmos by bylo potřeba rozšířit a vyvložkovat komín.

Proto jsme se rozhodli pro kotel Atoma Progres ECO SUN P7.